čtvrtek 7. února 2008

Channeling




Jak se spojit se svým duchovním průvodcem

Dost možná jste se někdy ocitli na pohovoru do nového, vysněného zaměstnání, kde vám dali několik stránek dokumentu; ten jste měli přečíst a připravit z toho výtah. Asi takhle nějak se pokusím přiblížit vám knížku Sanaya Romana a Duane Packer. Netvrdím, že si ji nemohu přečíst celou (už se stalo), ale jsou věci, které nelze uspěchat. Určitě se vám někdy dostala do ruky knížka, na kterou jste ještě nebyli připraveni. Přečetli jste ji a NIC. Nu, nevadí, i to se stane. Není třeba si říkat, že jste nechápaví a hloupí a tlačit to a za každou cenu se snažit něco pochopit. Říkejte si: Nerozumím tomu, teď, NO A CO!

Je to naprosto ideální formát do větší kabelky, nikoli do pidi záležitosti „kabelčiček“. Poprvé jsem slyšela o průvodcích asi tak před rokem. Už jsem byla „poučená“ z jiné literatury a slyšela mnoho příběhů, takže jsem se až tak nepozastavila nad tím, že podobné věci jsou možné.

Co to vlastně je, channeling? Já tomu říkám napojení, ale ani to není správné. Ve své podstatě se „napojíte“ na svého průvodce kdesi-kdysi. Česky je to kanálování, ale vzhledem k podobnosti významu s čímsi nevábným vás, čtenáři, vyzývám – vymyslete něco jiného!
Průvodce je bytost, která vám chce něco sdělit, něco vás naučit, stát se na čas vaším učitelem. Někdy se stane, že na vás mluví a slyšíte ho jako člověka šeptajícího hned vedle vás, jindy je to takový „pocit“, který máte vždycky, když je „fyzicky“ nablízku. Nedělejte si iluze, že Váš průvodce je VÁŠ. Mnoho lidí může mít jednoho, společného a přitom spolu „mluvit“ o různých věcech.

Už když si otevřete obsah, bude vám vsjo jásno. Zjistíte, KDO jsou průvodci, JAK s vámi komunikují, jaké PŘEDPOVĚDI přinášejí, jak jej můžete posilovat, odkud se berou. PROČ je čas právě teď...
Jestli čekáte nějaké příběhy lidí, kteří to mají za sebou, znají to, tak se nemýlíte.

Co se od nich dozvíte? Jak učit ostatní. Jak léčit ostatní. Jitříte a vylepšujete své telepatické schopnosti. Mohou vám pomáhat s vaší první knihou. Mohou vám diktovat věci, které byste jinak nepoznali, ale NĚKDO je musí předat ostatním tady na Zemi.
Channeling je nástroj k nalezen vlastních odpovědí.
Buďte na sebe hodní, vše přichází v pravý čas. Buďte pozorní ke zprávám, které se objevují zevnitř, když už zrovna nekanálujete (no to je fakt nepěkné).
Vnímejte změny na vašem těle. Mění se vám chuť? Máte teď více touhy být venku?

Poslouchejte…
Nadchází Zlatý věk lidstva…

sobota 2. února 2008

2000 nejlepších receptů


Moji přátelé teď jistě vyprskli smíchy, anebo jim minimálně vypadl hrnek kafe z ruky. Cože?! Ona má doma kuchařku?
Mám, NO A CO! (Teď zase kolegyňky vzpomínají na poslední "obědovou párty")

A nebýt mojí švagrové Jitušky, která si ji koupila, ukázala mi ji, já ji zanalyzovala, shledala zajímavou, mamka ji koupila a Ježíšek zabalil a dal ji pod stromeček, nemám podle čeho uvařit ani zelňačku. Díky, mé dámy.

Je DOKONALÁ. Pravda, nebudete se s ní vláčet ani na dovolenou, natož tramvají, ale doma, v klídku si vybírat, co uvaříte. A že je z čeho.
Nadpisy: HOVĚZÍ MASO, PIZZA A SLANÉ PEČIVO, RÝŽE a další
Jsou tu i obrázky, takže přesně víte, jak by měl výsledek vypadat. MĚL BY! Sami vidíte fotku, jak to u mě doma vypadalo před sobotním obědem...

Knížka je skvostná, přehledná, ideálně členěná.

VŽDYCKY máte seznam surovin, pak popis, jak se to dělá. PŘESNÝ POPIS. dokonce zvlášť i suroviny vhodné na obalování.. Na závěr odstavce, s čím to jíst (ne čím).

Pravda je, že tohle je snad jediná knížka, kterou nemám podtrhanou a napsané nápady po stranách. Tohle je totiž vědní odvětví, kde má fantazie selhává.
Naštěstí jsem byla jako dítě fascinována kuchařem Matějem a KDYŽ UŽ vařím, pak přiměřeně, přiměřeně, přiměřeně.

Nebojte se. Pro normální ženský je to úžasná knížka, která prostě s nápady vystačí na celý rok!
PS: Ten obrázek je přesně 2 roky strý, ale od té doby se nic nezměnilo. :-)

Osobnosti plus


Říkám si, že vám nebudu konkrétně doporučovat, co si máte koupit, ale pro tuhle knížku si fakt dojděte. Mám pocit, že jsem ji kupovala v Levných knihách, ale už nevím.

Začátek je prostě výborný: „Všichni touží mít lepší povahu“. Jen se nad tím zamyslete…

Tahle knížka je naprosto, ale naprosto svěží, veselá, komická, se skvělými příklady. Už podle názvu asi tušíte, že tam bude nějaká psychologická zápletka. Krátký testík (dvě tři hoďky jako psychologa), vyhodnocení typu osobnosti a pak jen čtete, co s tím a historky. Já miluji historky a tady jsou vskutku vypečené!
Např. situace, kdy muž vysvětluje ženě, jak má SPRÁVNĚ jíst hrozny. Ano, normální hroznové víno. Prostě šáhnu na kuličku, utrhnu ji a sním, ne?!

Chyba - manžel ukazuje ženě, jak je to správně…

Maličko jsem přeskočila – tohle se děje u páru, kdy jeden je Oblíbený sangvinik a druhý Klidný flegmatik. Anebo to jsou Silný cholerik a Dokonalý melancholik?

KAŽDÝ se tu najde, počte si, jaké má skvělé vlastnosti, ty slabé a nedokonalé máte samozřejmě právo přeskočit, ale stejně na ně dojde v těch příbězích, které nám tak skvěle Florence Littauerová vypráví.
Takový typický Silný cholerik by řekl: „Netrpělivost není moje slabost, je to chyba všech ostatních..“

Nesmírně jsem se bavila u příběhu Silné choleričky, která má svoje 2 syny tak vycepované, že když odjíždí na několik dní, domácnost funguje jak víno. Každý má kartičky, kde je psáno, kdo co kdy udělá, kdy mají jít spát, kdy se dívat na filmy…

Další příběh, kdy jsem musela hlasitým smíchem rozštěkat sousedovic psa byl příběh samotné autorky. Přednáší si takhle v sále, vše je 100% zorganizované a najednou -….. vypadne světlo. Dámy začaly být hysterické (jak jinak), ale naše autorka se nedala zmást a povídá: „Dostala jsem se do věku, kdy nejlíp vypadám v šeru!“ Alespoň se nebudou holky rozptylovat koukáním, kdo má co na sobě…

Florence používá skvělé obraty…Představte si soužití Klidného flegmatika a Silného cholerika. (Kdo to nezažil, neví o co přichází..) ON se vykašlal na své povinnosti a pak sekera tne. Já si to umím představit – tu smršť slov a emocí lítajících vzduchem, otevřené okno kvůli lehčímu dýchání a potlačované nadávky…

Další ze skvělých situací. 12-leté děvče chce jet na výlet, ale matka ji nechce pustit. Nic nenormálního, ale fantazie mladé dámy a její vůle ODJET je úžasná. Ráno si matka čte dopis, který jí píše BŮH na kus papíru naškrábaný dětskou rukou. Pusť Otylku na výlet, budu se o ni starat, hlídat ji…. Tvůj Bůh. Upřímně, kdo z vás dostal osobní dopis od Boha?!

Je tam toho tolik, že se vlastně smějete neustále.
Co bych vám tak mohla ještě napsat.

Já sama jsem žila s klidným flegmatikem. VŠECHNO na poslední chvíli (ne-li pozdě); než se rozhoupal, co bude…
„Pojď, půjdeme ven.“
„Mně se nechce.“
„Ale mně jo, tak já jdu,“ a oblékám se.
„Počkej, jdu s tebou.“
„Tak to ne,“ po půl hodině přemlouvání a koukání na nerozhodný obličej odcházím sama a užiju si to i bez něj.

Musela bych vám opsat úplně všechno a klidně bych to udělala, ale půjčila jsem tu knížku Markétě, tak jen doufám, že si užije fajn večer.
A jestli i vy chcete mít fajn večer, pořiďte si to. Minimálně máte o čem mluvit s kámoškama na kávičce.